Uživatelé

Tonka šibenice: Lež jakožto princip intersexuálních vztahů?!?

Odedávna zastávám názor, že muži jsou bytosti veskrze roztomilé, Bohem nám ku potěše a radosti seslané a vůbec nejrůznějším způsobem užitečné, bez nichž by se svět proměnil v šedou placatou čepici, která má nad štítkem nápis POVINNOST. O toto mínění mě nepřipravilo ani dvanáctileté manželství, místo něhož bych raději pětkrát denně držela po celou tu dobu pár facek, ani časté kontakty s úplně pitomými a ješitnými obchodními partnery ve fialovém saku, bílých ponožkách a s mobilem u pasu.Častokrát mi ale bylo podezřelé, že jsem se v mileneckých a partnerských vztazích místy cítila poněkud podivně; až jsem zaznamenala, že pánové daleko častěji než dámy stylizují realitu do forem, které se jim v ten moment zdají nejpohodlnější  (ale bohužel si obvykle u toho nevidí dál než na špičku nosu).

Můj současný přítel také, k mému obrovitému heuristickému nadšení lže celým svým postojem (jen po ránu otevře první oko, ani k tomu pusu nepotřebuje) – asi si mě po překonání  ”lapací” fáze situoval do role další z řady autorit (maminka, paní učitelka atd.) ženského pohlaví , před kterými je třeba se mít na pozoru, aby ho náhodou nekritizovaly pro (z jeho hlediska) nepřijatelné chování. Dělá to ale tak nešikovně, že se vždycky sám chytí na švestkách a já se následně cítím jako idiot, protože místo reálného života jsem nucena zabývat se jeho fantasmagoriemi.

 Tato poslední kapka na cestě k pochopení toho, jak na mě lež v partnerských vztazích působí, mě přiměla k provedení malého soukromého sociologického průzkumu. Zkoumala jsem 46 mužů, o nichž mohu říci, že vztah s nimi vykazoval známky partnerství a měl dlouhodobější charakter.

Z hlediska funkce lži v jejich způsobu existence jsem tyto muže rozdělila do čtyř kategorií:

  1. Lhář ze slabosti                            (21,74%)
  2. Intrikán ze sportu                     (10,87%)
  3. Manipulátor – prospěchář   (23,91%)
  4. Pravdomluvec                              (43,48%)
    • úplný prosťáček, obvykle ještě k tomu zamilovaný
    • naprostý kurevník a bonviván, který se tak ale také naštěstí prezentuje

Charakter mého vztahu k jednotlivým kategoriím:

  1. Zpočátku pocit velké empatie, později soucit, ještě později zvracení – obvykle dlouhé – pro jejich vynikající vyděračské schopnosti, které vám nedovolí skončit vztah včas.
  2. Dobrá zábava, často intelektuální, ve stylu ”Nebezpečných známostí”. V tomto typu vztahů jsem se cítila jako ryba ve vodě, než se mi před několika lety pro naprostý nedostatek času na cokoli jiného docela přejedly. Od počátku vztahu s manipulátorem – prospěchářem je třeba vědět, co od něj očekáváte,  ovšem tak, aby ctěnému objektu toto nebylo docela zřejmé.
  3. S a) i b) vznikají nejmenší škody na duši, protože není zapotřebí taktizovat a hřiště je od počátku vytýčeno.

 Z tohoto krátkého exkursu jsem vyvodila závěr, za který by mě tato společnost ukřižovala a davy feministek by mě za halasného jásotu utopily v Seči, totiž:

  1. Nezaplétat se se slabochy a vyděrači. Chorobné sklony ke šlechetnosti lze s lepším výsledkem uplatnit v charirativních organizacích, potažmo provozováním živnosti.
  2. Pokud to někomu hladí oscilující sebevědomí, může se dobře bavit intrikařením a utvrzovat se v  tom, jaký je borec. Bývá to značně rajcovní, ale odvádí to pozornost od komunikace s vlastním já.
  3. Podprůměrně nebezpečnou a vcelku snadno čitelnou kategorii, se kterou se nedá domluvit, lze využít za předpokladu dostatečného krmení partnerovy ješitnosti. V žádném případě se jim nepokoušejte podsunout roli skupin 1,2 ani 4, jinak se nebudete stačit divit, jak s vámi zametou. V jejich specifickém případě totiž opravdu jde o poziční válku!
  4. Se ”čtyřkami” se domluvíte docela dobře, leč s podskupinou b) mnohem jasněji, přímočařeji a bez podstatných následků.

což pro kulturní klišé, která nás obklopují, je poněkud chlupaté sousto. Je to totiž v přímém rozporu se schématy, kterými nás tato společnost už od kolébky krmí.

Nadále trvám na tom, že pánové jsou ti nejzajímavější a nejkouzelnější živočichové, které nám Pán Bůh seslal pro radost, bez nichž by to tady nemohlo fungovat ani omylem, ale nyní je mi o něco jasnější i to, že nejenom pro potěšení, ale i pro zábavu jsou zde pro nás. Bez jejich tréninku bychom neuvěřitelně krněly a první orgán, který by na to zařval, by byla

 HLAVA

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/5 (0 votes cast)

5 Odpovědi na Tonka šibenice: Lež jakožto princip intersexuálních vztahů?!?

  • Pingback: Kurtizány.net » Kolik volného času má policie.

  • Crew píše:

    Taky jsem pár takových co si katalogizovaly úlovky poznal.
    Většinou to byly kurvy. Dokud byly mladý, daly se šukat.
    Až zestárly stali se z nich cynický starý kurvy.
    Jednu výhodu bejt položka v katalogu to má.
    Moje šediny jsou ještě v kurzu, jejich šediny jsou už prostě jenom šediny…

  • shadow píše:

    Zajímavé, má zkušenost je diametrálně odlišná. Pokud jsem se v životě setkal s někým, kdo povýšil lež a podrazy na umění, byly to ženy.

    Je to bohužel příznak doby, doby zfeminizované a celkově morálně pokroucené, kde jediný, kdo se neustále staví do role oběti jsou ženy, zatímco muži jsou stavěny do role útočníků a agresorů a jak vidím i lhářů.

  • Yanek píše:

    Shadow: tu dámu (a to není ironie) znám 25 let a za tu dobu jsem ji nepřistihl při lži.

  • Dr.Bombay píše:

    shadow:
    To je zrejme dusledek klasickeho principu „zlodej vidi vsude zlodeje“.

    Klicem je veta „Pravdomluvec – úplný prosťáček, obvykle ještě k tomu zamilovaný“ – svlecna zjevne povazuje muze, kteri mluvi pravdu, za ubozaky, jsouci pod jeji urovni (coz je samozrejme stejne vtipne, jako kdyz zlodej povazuje za hlupaka kazdeho, kdo nekrade). Neni tedy divu, ze vsude okolo sebe vidi lhare.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Komentáře
Přidáno: