Uživatelé

K čemu je nám manželství

Někteří z nás jsou brutálním nátlakem donuceni jednou za rok si vzpomenout, že kdysi, za doprovodu svých rodičů (a spousty dalších lidí, kteří Vám od té doby nijak nechybí), někde někoho líbali, aniž by následoval sex (sic!) a něco podepisovali. Od té doby se jim doma motá dotyčná ženština, už vůbec nevypadá jako na těch fotkách z té doby, a nutí je, aby ve výroční den onoho podpisu nosili domů nejedlé(!) rostliny(!) a chovali se bujaře.  Ano. Je to manželka a jste ženatí!

Instituce manželství se podle vědců vyvinula z potřeby chránit mládě po dobu jeho vývoje. Čím inteligentnější druh, tím delší doba vývoje. Pak už stačilo jen přijít na to, že dospělost je v osmnácti letech (proč do pytle ausgerechnet v osmnácti? Proč ne ve třeba ve čtrnácti?) a že dítě je dítětem dokud nedostuduje, i kdyby přitom na MIT plichtilo jadernou fůzi za studena, a máme postaráno o zábavu na třicet let.

Tvrdí se nám, že ženatí muži jsou spokojenější, žijí déle, víc vydělají a jsou produktivnější. KDO nám to tvrdí? Vědci? Jsou ženatí? …AHA! A i kdyby to byla pravda, je možno reagovat jako onen opilec, který nalezl na noční obhlídce Prahy, na místě kde býval hostinec, obchod s obuví. V záchvatu hořkosti napsal na zeď křídou: „K čemu jsou mi boty, když je nemám kde propít.“ Je to to samé. Delší život? K čemu? A není to spíše tak, že nám, ženatým, delší jen připadá? Větší výdělek? A smím ho rozfofrovat? Spokojený s čím a kde? Na rodinné dovolené v Chorvatsku, když kolem běhají dlouhonohé blondýny a vedle Vás přitom leží vorvaň?

Niocméně, moderní doba má i své výhody (teď nemyslím politickou korektnost, multikulti muslimy s taškou semtexu, globální oteplení ochlazení klimatické změny nebo socany). Vypadá to, že vzdělání se projevilo způsobem, který zastánci tradičního modelu rodiny nepředpokládali a začínají se objevovat i jiné názory.

Dnešní společnost je tolerantní, takže sexuální život pro potěšení a bez plození dětí už rozhodí jen Vaší ženu. Je normální mít předmanželský sex a buzíci štvou jen toho heteráka, kterého zrovna obtěžují. Sex je předmětem obchodu (což o to, to byl vždyky, jen ne tak veřejného). Podobně prošlo změnou i manželství. Už to není onen dogmatický, nábožensko sociální kontrakt. Stovky let platilo, že manželství se uzavírá až v pozdějším věku, protože bylo nutno vybudovat si materální zázemí. Dnes to není nutné, máme sociální síť. myslím, že je na tomto místě nutno podotknout, že řeč je zde hlavně o civilizovaném světě. Ani nepřizpůsobivé menšiny a přistěhovalce, kteří se množí jak králíci, zde dnes probírat nebudem.

Ano, morální kritéria se změnila, ale ne tak, jak by jste čekali. Před nějakými stovkami let nikoho nezarážely konkubíny aristokratů a v době viktoriánské bylo více prostituce než dnes. Ještě koncem předminulého století bylo trvání průmětrného manželství cca 12 let. Dnes nám ale straší po okolí koncept manželství vzniklého z ROMANTICKÉ LÁSKY. Začalo to zřejmě průvodní jev idejí rovnostářství, ale největší vinu na tom pravděpodobně nese, dnes už osmdesátiletá, hollywoodská produkce rodinných a romantických filmů. Docela dobře to časově souhlasí i s objevením prvních manželských poraden. Dnes, na rozdíl od dob minulých, novomanželé očekávají zbytek života plný romantické lásky, štěstí a osobní naplnění. Vystřízlivění bývá rychlé. Většina rozvodů následuje po šesti letech manželství, což jakousi zvláštní náhodou, souhlasí s dobou, kdy jsou děti nejzranitelnější.

Manželství má nesporně mnoho výhod. Vzájemnou podporu obou partnerů, socioekonomický a společenský status a další. Co mezi ně ovšem zaručeně nepatří je sex. Dnešní společnost považuje za správné a morální zrušit manželský svazek, mást děti a lhát jim a to vše proč? No přece si chcete vzít do postele někoho jiného. To, že ta postel bude za dva, tři roky zrovna tak otravná jako ta minulá napadne málokoho. Přijde na to až za ty tři roky, ale to už si zase nevzpomene na tu minulou. Uvědomme si také, jak dlouho trvá zamilovanost. Hádejte… Ano, správně. Dva až tři roky. Zvláštní, no ne?

Existuje obor zvaný evoluční psychologie, který v této souvislosti dochází k překvapivým závěrům, o kterých ovšem normálnímu muži není třeba sáhodlouze vyprávět. Uvědomí si je sám a čím dříve, tím lépe. Muži se snaží o hledání velkého množství sexuálních partnerek a rádi by si již nalezené udrželi, zatímco ženy si chtějí zachovat výhradní právo nad materiálními zdroji partnera, nicméně si bokem udržují i nějaké potenciálně výhodné budoucí parnery, pro případ ztroskotání. Pozorovali jste někdy chování koček v prostředí venkovského statku? Ne? No nic, dále.

Z výše uvedeného lze odvodit, že ve vztazích mezi mužem a ženou nehraje roli láska ale sex, majetek, úskoky a snaha řídit. Následkem je právně podložená polygamie v oblastech, kde ji lze praktikovat a reálná polygamie tam, kde nelze. Objevují se i někdy realistické, jindy fantaskní návrhy. Například uzavírat manželství na dobu určitou, legitimizovat život ve trojce a podobně.

Závěrem malá statistika. Průměrný obyvatel velkého města je dnes svobodný více než polovinu života, mezi plnoletostí a padesátinami žije asi 17 let v manželství a ze zbytku této doby žije polovinu času ve volném svazku a druhou polovinu samostatně.

Nechci vás tedy zrazovat od uzavírání oněch dlouhotrvajících a láskyplných svazků, ale… přemýšlejte…

Yanek

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.0/5 (1 vote cast)
K čemu je nám manželství, 2.0 out of 5 based on 1 rating

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Komentáře
Přidáno: