Uživatelé

Nejhorší zážitky.

Každý z nás se někdy spálil. Lidská mysl má ovšem zajímavou vlastnost. Špatné zážitky buď vytěsní, nebo je po čase dokáže podat s humorným nadhledem. tento bychom v okamžiku průseru ovšem marně hledali. Zkusím tedy vylovit z paměti některé zážitky, které vám mohou být varováním.

Začít mohu naprostou katastrofou.

Asi před čtyřmi lety jsem si řekl, že pro své obchodní partnery uspořádám vánoční večírek, jaký tady ještě nebyl. Pozval jsem 12 svých nejlepších obchodních přátel, objednal celý pension, catering (páč se v penzionu nevařilo) a k nim celkem 14 holek, z toho jednu profesionální striptérku. Ani přes své, tehdy již velmi pokročilé, znalosti prostředí jsem nebyl schopen takový počet slečen z privátů přesvědčit, aby si to střihly soukromě a jako escort bych se nedoplatil. Tak jsem objednal 10 dívek od escortní agentury, dvě děvčata přišla z jednoho klubu, striptérka a pak pozdější Alice (byla pak u Sabriny – modří vědí). Celková cena za holky: 120 tisíc. První, co se stalo bylo, že Alice šla na strip. Ohromnej úspěch. Horší bylo, že profesionální striptérka řekla, že po tomhle jí na plac nikdo nedostane (kdo někdy viděl jak Alice tančí na pomezí akrobacie, tak chápe) a zmizla po anglicku. Zapomněla vrátit peníze. Chtěl jsem zachránit situaci a cca po půlhodině jsem vyštval na plac jednu ze slečen z klubu. Za normálních okolností nářez, po Alici nezájem. To bylo asi děvět večer. V 10 byly dvě holky z escortu na plech. Zvláštní. Připadalo mi, že až tolik nepijí. Po hlučném telefonickém konfliktu s majitelkou agentury přijely dvě další a ty první našlapaly do taxíku, kterým přijely. Problém byl v tom, že ty dvě dorazily už sjeté. Asi proto, aby se s tím nemusely prát v průběhu večera. No nic, není každý den posvícení. Vzápětí se někam vypařilo 5 holek. Kdo z Vás někdy slyšel o tom, že obchodníci s auty mají charakterovou vadu, může to mít za potvrzené. Dotyčný řekl všem holkám, že já jsem přikázal, aby mu byly k dispozici a stáhnul si je na jeden pokoj. Stálo to zámek u dveří pokoje (které jsem musel otevřít násilím) a postel, která šest lidí prostě neunesla. Ikea. Dvě z holek viděly pohledy, které vrhám a řekly si (to jsem si myslel), že se mi pokusí spravit náladu. Bylo to proto, že se další tři pokusily mezitím o útěk. Prachy už měly, tak co. Došlo mi to až tehdy, kdy ve spící vilové čtvrti hulákaly na dvoře, abych je pustil dovnitř. Byla totiž zamčená brána, 2°C pod nulou a vchodové dveře do budovy zaklaply. Zkrátím to. Když se objevím na dohled od toho penziónu majitelka po mně střílí, zasouložili si všichni (zaplať pámbu za Alici a ty dvě holky z klubu) a zúčastnění mne pomlouvají dodnes.

A teď zas něco z privátů.

Někdy v roce 98 jsem ještě nechápal, co to jsou otočky. Zato ovšem byla zlatá doba privátů plných Ukrajinek. Myslím, že tam někde začala moje averze k privátům okolo I.P. Pavlova. Tak jsem jako správný idiot vyrazil za fotkou, že by snad mohla být fake, to mi hlavou ani nekmitlo. Na chodbě šero, v předsíni tma. Bílou hůl jsem si zapoměl. Nicméně mi otevřela ucházející ženština okolo pětatřiceti, která se odmítala usmát a otevřít hubu, takže hovořila koutkem úst a skoro česky. Byt byl cítit. Ne, to ne. Byt smrděl! No dobrá. V několika bázlivých světelných paprscích z koupelny jsem se podíval blíž a naznal, že to snesu. Byl jsem uveden do koupelny a baba stepovala přede dveřmi. Obětavě mi nabízela, že mi podrží věci, ale nechtěl jsem jí zatěžovat (svědomí). Vylezl jsem a byl transportován do naprosto tmavého pokoje, kde jsem čekal. Klika cvakla, dveře letí a slečna přišla ze sprchy a začala na mne šplhat. A pak to přišlo. Smrad, jako když se odkope selka a také jsem měl pocit, že toho v rukou mám nějak víc, než bych čekal. Zařval jsem, vyjel z postele a začal ječet, že chci rozsvítit. Tak rozsvítila. V první chvíli jsem nevěřil tomu, co vidím. Ropucha mezi padesáti a smrtí, takřka bez vlasů, úplně bez zubů a zřejmě se naposled myla někde u Charkova. Můj nebohý žaludek. Dámy se prostě prohodily, ta lepší sloužila jako vějička. Tak rychle oblečený jsem ještě nebyl a debatu o vrácení peněz jsem raději vedl mezi otevřenými dveřmi a velmi nahlas.

Objevil se kdysi inzerát. Vysoká, štíhlá, tmavovlasá, prsa číslo 3, nabízí strip, klasiku, OB a anál. Čas nehlídám, Náměstí Míru. Jo. Tak jsem vyrazil. Náměstí míru proto, že neměla vlastní prostory. Takže Rybalkova. Na fotce byla jiná ženská, ale dost podobná, takže jsem to přešel. Koupil jsem si 3 hodiny, po dvou litrech plus hotel. Ceny dobré, obsluha mírná. A pak to začalo. Přístup typu „psí čenich“. Prý netancuje. Zapoměla to škrtnout. Anál nedělá, něco prý tam napsat musela. Na sex se necítí dobře, tak jen ruční práce. Za šest tisíc dobrý, no ne? Tak jsem se sebral, šel do háje a napsal jsem na Norník recenzi, že by biskup nadával a ovečka se dala do boje. Netrvalo to ani půl hodiny a dva uživatelé s prvním příspěvkem že by jako taky „okusili“, páč jinde slyšeli, že je dobrá. Sklidili posměch. Pak přišli dvě recenze. Jako kdyby je psala dvojčata. Sklidili další posměch. A pak slečna nevydržela s nervama a na psala recenzi na mne. Zírali všichni. No nic. Vypsal jsem odměnu, IP dodal admin a o zbytek se postarali tři maníci v autě, kteří ten Prdelákov objeli celý, dokud jí nenašli. Omluvila se veřejně a 3x, v okamžiku, kdy zjistila, že chci cikáňatům rozdávat dvacetikoruny, aby za ní chodila a vykřikovala co je zač.  Na hrubý pytel…

Prozatím vše, další příhody budou následovat.

Yanek

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.0/5 (1 vote cast)
Nejhorší zážitky., 4.0 out of 5 based on 1 rating

odpověď na Nejhorší zážitky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Přidáno: