Uživatelé

Když myslíš, nemluv, když mluvíš, nepiš…

Úvodem bych Vás, mé milé čtenáře, chtěl požádat o dvě minuty ticha, na znamení úcty. Vlastně postačí, když dočtete tento článek a budete u toho jednoduše držet hubu. Ptáte-li se komu, že náleží tato úcta, pravím, že mně. Stala se mi totiž věc, v jejímž světle staré rčení o tom, že jako mladý jsem byl dost domýšlivý, ale to teď už neplatí, protože už jsem dokonalý, nabývá úplně nových rozměrů. Stal jsem se totiž slavným a budete-li pečlivě číst, při trošce úsilí se Vám to povede rovněž a můžeme pak mlčet na znamení úcty vzájemně.

Především tedy musíte mít netypické a nápadné hobby. Sbírání informací o státní správě nebo o teroristech (někdy to není jednoduché rozlišit – viz Vít Bárta), můžete být člen Dělnické strany nebo iniciativy D.O.S.T.(dohlédněte na to, aby Vaši dědičně degenerovaní oponenti uměli slinit, popřípadě prskat, eventuálně obojí), a nebo můžete chodit za kurvama a něco pro ně dělat. Třeba jim platit, vytvářet weby a tak. A samozřejmý požadavek je, být mocen vyjadřovat se slovem a písmem.

Aplikujete tedy svého koníčka na okolí, sdělujete své zkušenosti, na svůj web píšete články, sledujete cvrkot a jednoho dne budete prohlášen za kriminálníka. Bez toho to nemá to kouzlo. Čím jste starší a méně mobilní, tím více samopalníků na Vás pošlou, aby Vám vysvětlili, jak se to narodilo. Kdo je na vozíku, může se těšit na to, že kvůli němu obklíčí celou čtvrť, šťastlivci v komatu mohou očekávat manévry na úrovni malé jaderné války. Je to pro ty šmejdy zřejmě něco jako cvičení. Nacvičovat zatčení na Albánském gangu nájemných vrahů přece jen není tak bezpečné. Absolvujete tedy celý cyklus od zatčení přes obvinění a vyšetřování až po zrušení obvinění na základě těch samých důkazů, podle kterých Vás zatkli, vyfasujete svoje zničené počítače a zkratovaná paměťová média a odebéřete se do svého domova aby jste o tom napsali článek. A pak to přijde.

Jistě máte jakousi povědomost o tom, že státní správa na náš účet vychovává z určitých, řekněme… duševně zpomalených, jedinců další a dalši zmrdy, mající za úkol dozírat na politicky korektní budování světlých zítřků. Kvalita vyučujících je přitom samozřejmě poplatna určení a tomu, kdo učil je, nebo kdo jsou, neb kruh má tendenci se uzavírat. Mám na mysli pochopitelně výkvět druhé správy STB či podobně kvalitní materiál morálně na výši. Ano, samozřejmě, občas se najde pšenice mezi koukolem, takže někdo eventuálně může myslet „nově“. Dle mého je to ale takové to nové myšlení typu: „proč je zavírat, když je můžem znemožnit“ a nebo je to nové myšlení spíš záležitostí pohledu příslušné analýzy. Mno, k vyučování potřebujete informace. A kde je vzít. No samozřejmě na internetu a nejlépe od těch,které jste předtím buzerovali. Tedy se dozvíte, že váš shora uvedený článek je bez jakýchkoliv skrupulí spolu s dalšími články z tohoto webu používán pro výchovu oněch retardovaných existencí.

Jest tomu tedy tak, že tato organizace, kterou na Vás poštvou, když u táboráku vykrádáte neumělým zpěvem čísi duševní vlastnictví, mající tolik starostí s utajováním informací o své činnosti a stíhající kdejakého bloggera tedy sama použije co ji napadne, aniž by se obtěžovala se alespoň zmínit, že to udělá a když kváknete, bude to naposled.

Někdo se kdysi zmínil, že dokonalost začíná u maličkostí. Toto je jedna z těch maličkostí, ze kterých se pak vyvine onen úžasný aparát, který máme všichni tak rádi.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (2 votes cast)
Když myslíš, nemluv, když mluvíš, nepiš..., 5.0 out of 5 based on 2 ratings

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Přidáno: