Uživatelé

Kam sáhnout?

Kdykoliv slyším-li slovo kultura, sahám po revolveru. Joseph Goebbels

Když jsem tento web před několika lety zakládal, sám jsem nevěděl, kolik druhů kurev a šlapek lze vůbec definovat. Časem se situace ustálila, a já se začal domnívat, že už mne v tomto druhu živočichopisu nemůže nic překvapit. Ale člověk je tvor omylný. Narazil jsem na kurvy, které se neživí prodejem těla alébrž prodejem mediální obliby a ke všemu to ani nejsou ženy.

To, že byly volby Miloše Zemana nelze přehlédnout. Že to Zeman bude i kdybychom se na uši postavili, jsem tvrdil už před prvním kolem a nikdo tomu nejak nevěnoval pozornost, ale o tom to není. Mě zajímá onen humbuk, který v tomto státě spáchalo to, co se dá označit snad jedině jako kulturní fronta. Jistě víte, že ďábel neví hodně protože je ďábel, ale protože je starý. Jsem na tom skoro stejně a proto si kulturní frontu pamatuji vlastně už od té doby, co jsem začal rozum brát (nechte si ty komentáře!). Pamatuji si různé ty národní umělce hřímající na sešlosti proti Chartě 77, hrdinně podepisující různá prohlášení proti západním imperialistům a v proužkovaných oblecích, dámy v seriózním kostýmku, nohu přes nohu, na nose intelektuálsky vyhlížející brýle, vyprávějící redaktorovi o tom, jak je třeba si hlídat ty socialistické výdobytky a budovat světlé zítřky a jak jim v tom pomáhá jejich socialistické herectví (umění zpívat, umění metat kozelce apod.).

Při pozorování volební kampaně a povolebního vystřízlivění jsem si uvědomil, že se situace nijak nezměnila a vrcholu dle mého dosáhla tehdy, kdy jakési dvě existence živící se natáčením pro veřejnoprávní televizi ze socialistických peněz (tedy ukradených daňovému poplatníkovi) se nechaly slyšet, že nějakej Dejdar už neni jejich kámoš a má po chlebě, bo volil Losnu místo Mažňáka a tim zradil jejich ideály. Přiznám se, že mi chvíli trvalo, než mi to vůbec došlo. Je to furt to samý. Komedianti si z nějakého důvodu myslí, že jsou elitou národa a neváhají to prodat v očekávání příštích benefitů. Ať už to byla za komančů anticharta, pak lezení do prdele Havlovi – řada lidí dodnes dává k dobrému historky o páně Havlových nočních nájezdech na registr svazků STB, kdy doprovázen vždy několika umělci pod parou (zejména Kocáb vynikal – ale na Havla neměl), vybírali si svazky, nejprve ty svoje a pak  lidí, o kterých se domnívali, že jim budou dobré k lezení po cizích zádech nebo k prodeji – vždy se elita hrdě postaví před kamery (mikrofony) a prodává svojí držku, provařenou za všech režimů a vlád, protože ONI jsou svědomí národa a ONI vědí nejlépe, co je pro ten póvl co musí bejt na vosmou na šichtě, nejlepší. A všimněte si, kolik se jich vždy neomylně nahrne prdelkovat té největší svini (o panu knížeti bude řeč jindy). Výsledek se buď dostaví (anticharta) nebo nedostaví a v takovém případě vzniká křečovitá nenávist až za hrob, typu „ten a ten není mým prezidentem“, „ten už o práci s námi nezavadí“, nebo sundávaní portrétu hlavy státu. To je taky dobrý hrdinství, rád bych ty blbce viděl, jak by to dělali za Husáka.

Samozřejmě, že by to nedělali, nebýt jejich domněnky, že proto, že umí zpaměti odrecitovat Cyrana z Bergeracu, jsou pro voličskou základnu také důvěryhodní. A ejhle! Narazili. Všimněte si, jak celá ta kulturní fronta, v podstatě všechna tištěná mainstreamová media a veřejnoprávní televize a rozhlas (z toho Radiožurnálu se mi fakt zvedal kufr) v dojemné shodě podporovali toho degenerovaného šmejda a přitom ani všichni dohromady v debatách neměli na jednoho věčně přivožralýho hulváta z Vysočiny. A že se třeba takovej Moravec kurva snažil ho skřípnout!

Snad právě tyto „autority“ způsobily to, čeho se bylo lze na českém internetu nadít. Maminy od rodin, jejichž jediným zájmem byl mimibazar, fanaticky vykřikovaly na facebooku a na různých fórech, že kdo nevolí Kchárla je hlupák, zpátečník a nepřítel státu, náctiletí frackové v diskusích vyhožovali dohledáním IP adresy a fyzickým násilím těm, kteří si dovolili veřejně nesouhlasit, tlupy intošů v managementech velkých firem vyhrožovaly výpovědí ne snad těm, co nechtěli volit Kchárla ale těm, co nechtěli  říci jak budou volit. A proč? No přece jim 12 hodin denně mluvící hlavy (umělců) v televizi hustily do hlav, že Kchárl je ten pravej a nikdo jinej a když to nebude von, tak se všichni na místě propadneme do západního Německa. Goebbels sahal po revolveru, kam ale sakra máme sáhnout my, když se těch vševědů, vzhledem k jejich symbióze s mainstreamovým tiskem, nelze nijak zbavit.

Přesto mne volby potěšily. Zřejmě totiž nebylo nutno druhé kolo „ovlivňovat“. To by byl výsledek těsný. Ale 10% ?  Ten šílený výplach mozků, ta snaha inženýrů lidských duší a konstruktérů osudů, nic z toho nezabralo. Proto to hlasité zklamání, proto to lámaní holí nad národem, proto ty ukřivděné iniciativy, zklamání českého tisku (patřícího Němcům), výroky různých Posseltů a podobně. Brainstorming nezabral. Skoro jako by stádo začalo myslet! Věřím, že při tom pomyšlení, má určitá skupina osob vcelku oprávněně sevřenou prdel strachy. A to je dobře.

Yanek.

VN:R_U [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (1 vote cast)
Kam sáhnout?, 5.0 out of 5 based on 1 rating

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Komentáře
Přidáno: