Uživatelé

Království divočiny

Existuje nepřeberné množství nedůležitých témat. Namátkou: válka na Ukrajině, zajímavé události ve Svazu evropských socialistických republik (známé též jako EU), narůstající množství mohamedány uřezaných hlav a souběžně s tím narůstající soucit kok… promiňte, politiků, s nebohými vrahy v zemích do kterých se tito navrací a další a další. Já si pro dněšek vybral však téma naprosto zásadní, a to sice jak být či nebýt vychováván domácím zvířecím miláčkem.

Zvířata jsou v lidských domovech od nepaměti. Většinou proto, že hlad je hlad, nebo proto, že hlad mají i sousedé a je třeba zamezit jim pych pomocí něčeho rychlého se zubama. Tím teď opravdu nemyslím premiéra Sobotku. No, a v naší rodině se, co mi paměť sahá, vždy vyskytovalo zvíře, které je obdivuhodnou syntézou obou zmíněných případů. K jídlu se nehodí a na hlídání také ne. Jedná se o trpasličího králíka.

Nejprve, co na to zoologové. Ti na to především to, že králík není hlodavec, což mne před lety rovněž překvapilo. Jedná se o řád Logomorpha (Zajíci), čeleď Leporidae (Zajícovití). Hlavním rozdílem oproti hlodavcům je stavba chrupu, se kterou tu nebudu prudit. Snad ještě že rozdíl mezi zajícem a králíkem je v tom, že zatím co králík si hrabe noru, ve které rodí mláďata bez srsti, slepá a neschopná samostatného života, zajíc si staví pelech, ve kterém rodí vidoucí, osrstěná mláďata, schopná se o sebe postarat. Ne jako voliči socdem. Nicméně, řeč je o králíkovi, takže mějme jednoho doma a podívejme, co se bude dít.

Především je třeba si uvědomit, že mít ušáka v kleci a jednou – dvakrát denně ho vzít do ruky a chvíli hladit je trápení zvířat. Jednak je králík zvíře společenské a jednak si k Vám musí najít cestu sám, nehledě na to, že i ti nejmilejší a nejdomestikovanější z nich braní do ruky maximálně tak strpí, ale rozhodně nevyhledávají. Králík mít klec musí (ovšem u nás se nezavírá) ale měl by ji brát jen jako svou noru. Dále je třeba vědět, že rčení „blbý jak králík“ není pravdivé. Králík je totiž kočka. Kočka, ale bez těch dravčích instinktů. I když, kdo někdy viděl, jak se servou na život a na smrt dva třičtvrtěkiloví ramlíci o teritorium pod jídelním stolem, má pochybnosti i o tom. Máte-li kočky za náladové a povahově rozdílné, už třetí králík Vás naučí nahlížet na ně jako na monoblok. Kočku můžete sem tam něco naučit nebo odnaučit, ale jak si něco vezme do hlavy králík, už se na své oblíbené křeslo posadíte pouze za cenu poškrábaného zápěstí a prokousnutého palce na noze, o nutnosti vyprat potah ani nemluvě, protože pomsta je jeho. Není výjimkou ani přestavěný nábytek, protože králík se oprávněně domnívá, že jeho toaleta je tam, kde je teď komoda a neváhá Vám to dávat čtvrt roku najevo.

Králík se tedy po bytě pohybuje volně a to několika způsoby. Je to zejména hopkání, trysk s odskokem, létání, plížení vleže, vznášení a teleportace. Hopkání vyhovuje hlavně tam, kde není koberec. Není moc rychlé, je slyšet a u králíka ho tak nějak předpokládáte, jako tomu ostatně je i u trysku. Odskok na konci vede kamkoliv, terč se naučíte rozeznávat podle hlasitosti buchnutí. Oblíbený je i trysk na koberci s přechodem na (klouzající) lino v kuchyni a následný powerslide zakončený havárií o nohu židle při výjezdu ze zatáčky, zaviněné nejspíš nesprávným rozdělením hnací síly na přední a zadní náhon. Létání je o něco horší, protože znemožnuje predikci. I podprůměrně rostlý králík se hladce vznese z podlahy a přistane kdekoliv v okruhu tří metrů a do metru výšky. Pokud je to stůl, má vaše kafe smůlu. Moji známí takhle přišli o králíka, který nadetekoval otevřené dveře do koupelny a skočil. Bohužel, byla vana plná (horké) vody. Plížení v leže Vás donutí vážit každý krok – králík pohodlně leží za Vašimi zády, nohy hozené na stranu, každé ucho jinam a cigáro v držce. Podíváte se za 10 vteřin a máte pocit, že se něco změnilo, ale nevíte to jistě. Otočíte se zpět, pak vstanete, uděláte krok a ve snaze nedošlápnout si nabijete hubu o televizi, protože králík, aniž by změnil pozici, se nachází přesně pod Vaším chodidlem. Není to náhoda, že členové domácnosti, kde mají králíky, chodí jak v medu. Výše jsem poznamenal, že drápky dělají hluk. To ovšem neplatí, když králík zapne spodní trysky. Zjistíte to až když nelze zavřít lednici, protože mezi dveřmi mají hlavu dva králíci. No, a teleportace je něco podobného. Králík nepřechází, králík se materializuje. Star Trek hadr. Nejlépe těsně za Vámi. Schválně se zkuste z pohovky natáhnout pro knížku na konferenčním stolku. Neuhne! Ne ta kniha, ten králík, co se Vám mezitím respawnoval za zády.

Jak jsem naznačil, králík má nějaký zanedbatelný vliv za zařízení bytu. První je na řadě koberec. Ideální postup je nový králík – nový koberec, případně odtrhávat použité pruhy na okrajích a když se koberec zmenší na rozměr větší osušky, koupit nový. Další na řadě je knihovna. Ve spodních dvou řadách je třeba mít výhradně knihy tištěné na měděné fólii s ocelovými deskami, ale ani tak není výsledek zaručen. Pokud máte ratanový nábytek, bůh s Vámi. Polštáře, přehozy… uvidíte sami. Tapety do výše 70cm od podlahy jsou odsouzené k zániku, nejsou-li z nerezu o tloušťce nejméne 0,5mm a nejsou-li vyčnělé rohy v místnostech z mostového betonu, tak rovněž. Ošetříte-li je kovovými rohovými lištami, smalt nevydrží, na to vezměte jed. A jako zlatý hřeb je třeba uvést kabely. Musí být nedostupné, nebo v lištách. Pozor, jsou li nedostupné pro Vás, pro králíka to platit nemusí a většinou ani neplatí. Domácí sestava s televizí, přehrávačem a settop boxem, to je prubířský kámen, o počítači nemluvě. Pokud máte ramlíka, vaši plyšáci už v bílém na svatbu nepůjdou, máte-li ramlici, dáváte jejich zdraví všanc.

Přes to všechno je králík úžasný společník. Pes Vás má za alfu ve smečce, kočka vás využívá ale králíkovi všechny jeho instinkty říkají, aby se Vám zdaleka vyhnul. Přesto si Vás oblíbí a vychová si Vás k obrazu svému. Co králík, to individualita (ale konzervativní a zvědaví jsou všichni). Jeden králík s Vámi mazlení vyměňuje za olizování, jeden je nesmlouvavě vyžaduje, jiný trestá jeho nedostatek. Každá rasa má své. Například dlouhouché rasy jsou klidnější, naproti tomu co krátkouchý králik, to rapl. Některý králík je schopen se Vám vecpat do talíře nebo vyškubnout z ruky chleba se sádlem, jiný Vám udělá milost a třetí druh zeleniny si konečně vezme. Zažil jsem králíka, který byl lepší než pedikůra, protože ožižlával ztvrdlou kůži z pat. Jiný mi nejradši spal na břiše. Když jsem se vrtěl, zdvořile seskočil a počkal, pak se vrátil. Králíci se dokonce naučí soutěžit ve skoku a ten parkůr bych Vám přál vidět! Měl jsem ušáka, kterého jsem zachránil před skrmením hadovi. Ten se důsledně vyhýbal jakýmkoli důvěrnostem. Na ty měl vyhrazené jediné místo a pokud se na něm materializoval a nikdo si jej chvilku nevšiml, dupal tak, že se třásla okna. Králíci hovoří ušima a postojem, podobně jako psi a komunikují dokonce i zvuky. Mručení, skřípání zubů, pískání, funění, vrčení. Rozpoznat lze spoustu signálů. Určitě má víc výrazových schopností než kočka. Když Vám věří králík, jste na dobré cestě. Já osobně bych ušáky neměnil. Chcete-li koupit svému dítěti zvíře, zvolte králíka. Vychová ho lépe než Vy a o důvěře se toho Vaše ratolest naučí za rok více, než za celý život. A Vy se naučíte lépe uklízet.

Yanek

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (2 votes cast)
Království divočiny, 5.0 out of 5 based on 2 ratings

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Komentáře
Přidáno: